Skutečně internet a AI poškozují paměť? Vědci se vyjadřují

Nedávná zpráva publikovaná v časopise Nature zkoumá dopad digitální technologie a umělé inteligence na lidskou paměť a vyzývá k přehodnocení obav, že internet narušuje naše kognitivní schopnosti.

Zatímco vyhledávače, GPS a nástroje řízené umělou inteligencí ovlivňují způsob, jakým se lidé učí a pamatují si, výzkumníci argumentují, že zobecněné tvrzení o poklesu paměti jsou přehnané.

Časopis Nature popisuje, jak psycholog Adrian Ward z University of Texas v Austinu na vlastní kůži zažil, jak velmi se stal závislým na digitální navigaci. Poté, co ho porucha připravila o Apple Maps, zjistil, že se ztrácí i v dobře známých částech Austinu. „Jen instinktivně zapnu mapu a dělám, co mi říká,“ řekl.

Tato závislost na technologii vyvolala obavy z ‚digitální amnézie‘, termínu, který vytvořila softwarová firma pro popis zapomínání informací, protože jsou uložené na zařízení. Oxfordská univerzita dokonce pojmenovala ‚brain rot‘ – termín pro mentální úpadek způsobený konzumací banálního online obsahu – jako své slovo roku 2024.

Nicméně, studie předkládají nuancovaný obraz. Některé výzkumy naznačují, že technologie mění úkoly spojené s pamětí: například uživatelé GPS si méně efektivně pamatují trasy. Časopis Nature uvádí, že Wardova vlastní studie zjistila, že vyhledávání informací na Google zvyšuje pocit vědomostí u lidí.

Ovšem odbornice na paměť Elizabeth Marsh z Duke University vyvrací extrémní tvrzení, označuje je za „přehnaná“, jak hlásí Nature.

S nynější integrací AI do vyhledávačů může být její dopad na paměť hluboký. Marsh poznamenává: „Celá tato věc ChatGPT je jiná úroveň technologie, která se opravdu liší od pouhého psaní do prohlížeče Google, ‚Jaké je hlavní město Madagaskaru?‘,“ jak informuje Nature.

Obavy zahrnují možnost, že AI podporuje kognitivní lenost nebo dokonce implantuje falešné vzpomínky. Digitální avatary zemřelých jedinců—takzvané ‚deadboty’—mohou také přeformovat osobní vzpomínky. „Je to jakési znovu sestavování minulosti, kterou jsme nikdy nezažili,“ říká Andrew Hoskins z University of Edinburgh, jak informuje Nature.

Myšlenka, že internet oslabuje paměť, získala na oblibě po studii z roku 2011, kterou provedla psycholožka Betsy Sparrow z Columbijské univerzity. Účastníci jejích experimentů si pravděpodobněji zapamatovali, kde uložili fakta online, než samotná fakta, jev nazvaný „Google efekt,“ jak bylo uvedeno v Nature.

Nicméně, pozdější pokusy o replikaci přinesly smíšené výsledky, což vyvolalo debatu o závěrech studie.

Ward to vnímá jako součást ‚kognitivního vykládání‘, kdy lidé svěřují úkoly týkající se paměti externím pomůckám. To může být prospěšné, protože uvolňuje kognitivní zdroje. Nicméně, shrnutí generovaná umělou inteligencí ve výsledcích vyhledávání by mohla uživatele přimět ke zmatení online znalostí s jejich vlastními, což vytváří neoprávněné sebevědomí, uvádí Nature.

Studie potvrzují, že technologie ovlivňuje paměť pro konkrétní úkoly, nicméně Daniel Schacter z Harvardu tvrdí: „Existuje velmi málo důkazů, že by tyto technologie způsobovaly širší pokles v paměti,“ jak informuje Nature.

Namísto toho vědci naznačují, že rostoucí přetížení informacemi – a přirozené stárnutí – by mohly přispívat k problémům s pamětí více než samotný internet.